Únos s magii

,,Díky bohu, povedlo se mi to!' pomyslela si Irma.

,,Dobrý den." řekla jedna ze senzibilek, ,,Posaď se a polož ruku na stůl dlaní nahoru."

,,Dobrý den." řekla udýchaně Irma a posadila se.

,,Jmenuji se Darin. Chceš znát budoucnost?" zeptala se ji Darin.

,,Já jsem Irma a chci se tu na chvilku schovat." odpověděla Irma.

,,Ty si něco provedla?" zeptala se Darin.

,,NE! Unesli mě a konečně jsem utekla." odpověděla Irma.

,,Dobrá, můžeš tu být jak dlouho chceš. K nám stejně nikdo nechodí, myslí si, že jsme šarlatánky." řekla Darin. ,,Tohle je moje kamarádka a pomocnice Angel. Já čtu z rukou a ona z karet. Obě jsme jinak čarodějky." dodala.

Chytla Irmu za ruku a hned se usmála.

,,Ty jsi podobná jako my, máš schopnost vidět do lidí pomocí doteku, jen o tom nevíš a máš schopnost vidět do blízké budoucnosti. To je skvělé." řekla Darin.

Angel byla na první pohled naštvaná a Irma udivená.

,,Já žádný schopnosti nemám, nikdy se mi neprojevili." usmála se Irma.

,,Udělám něco, co ti je posílí a budeš je moci rozvíjet. Dám ti tento kámen a nos ho u sebe. Viděla jsem, že se brzy zamiluješ, ale nebudeš šťastná, protože on tě milovat nebude." pokračovala Darin.

,,Děkuji, ale už budu muset jít. Ahoj." řekla Irma a vzala si kámen. ,,Co jsem dlužná, peníze sice nemám, ale musím vám něco dát."

,,Nic nechci. Bud opatrná a dej na sebe pozor." řekla Darin.

Když Irma vstala, naštvaná Angel promluvila: ,,Každý muž, kterého se dotkneš, se do tebe zamiluje, ale jakmile se ho pustíš, bude zmatený, ale milovat tě už nebude."

,,To zní jako kletba, Angel?" zeptala se ji Darin, ,,Proč?"

,,Nemůže mít lepší schopnosti než já. Je obyčejná. Třeba ji to tak prospěje." řekla a škodolibě se usmála Angel.

Když Irma zděšena vycházela ze dveří, chytli ji. Hodili ji zpět do té místnosti. Nevěděla, co si počít.

Druhý den ji tam na táce dávali co si, co vypadalo jako pokrm. Chytla jednoho z věznitelů za ruku, on se do ní zamiloval. ,Kletba už působí' pomyslela si a než ji stihl políbit, praštila ho a on upadl na podlahu. Vyšla ze dveří a objevil se tam někdo, kdo přišel ji zachránit.

,,Tvoji rodiče obvolali, obeslali a prošli každou policii, aby tě dostali zpět. Pak narazili na nás a pro nás je maličkost tě zachránit. Jmenuji se Jerry." řekl na chodbě.

Jerry byl starší než Irma, tak přes 40 let, ale byla ráda že ji někdo zachránil a nijak neprotestovala, když to nebyl princ na bílím koni.

,,Děkuji." řekla Irma.

,,Máme tady vrtulník, aby jsme tě odtud dostali." pokračoval při běhu Jerry.

Jelikož měli menší problémy, vrtulník nemohl přistát a šípem s navijákem se dostali dovnitř. Chytil Irmu a zachvíli byli ve vrtulníku. Byl malý a uvnitř prostorný. Uprostřed byla dvoumístná lavice a u stěn dlouhé na kterém seděli asi tři lidi. Řídila zrzavá žena. Nijak zvlášť se nezapojovali do konverzace, tak Irma si sedla do prostředka a byla úplně mimo, taky se těšila domů. Chvilku seděla a pak si k ni sedl Jerry.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se.

,,Asi ano, nevím. Jsem zmataná z toho všeho." odpověla Irma.

,,To bude v pořádku." řekl a položil ji ruku na ruku, kterou měla položenou na kolenu. Zapoměla na kletbu a zavřela oči, neviděla budoucnost, ale zjistila, že Jerry má manželku a tři děti. Usmála se a když otevřela oči, Jerry ji líbal. Odtáhla od něho a vstala.

,,Omlouvám se, zapoměla jsem." řekla Irma a blížila se ke dveřím vrtulníku. Otevřela dveře a vyskočila. Jerry zmatený seděl, nevěděl, co se stalo a proč vyskočila.

,,Měla padák?" zeptal se jeden z nich.

Jerry vyskočil s padákem za ní. Naštěstí jí ve vzduchu chytil a snesl se k jedné budově i s Irmou.

,,Proč jsi to udělala?" zařval na Irmu.

,,Já nemůžu." odpověděla smutně Irma.

,,Naštěstí je tu někdo, koho musíme zneškodnit, takže vrtulník tady přistane. Zdržíme se tu jen chvíli, ale jelikož je to ples, musíme se převléknout, aby nás tam pustili." řekl Jerry.

Když se převlékli, šli do velkého sálu a dali si drink. Irma tam přišla v dlouhých světle modrých šatech s krátkými průsvitnými rukávy. Všichni zůstali jako opařený. Irma sešla schody a zůstala stát u velkého okno. Dívala se na měsíc v úplňku. Přišel za Jerry.

,,Ty šaty ti sluší, ale neřekla jsi mi, proč si vyskočila z toho vrtulníku tak bezhlavě a bez padáku?" zeptal se Irmi.

,,Děkuji. Zní to možná divně, ale zamilovala jsem se do tebe, jenže je tu pár věcí. Především máš rodinu, jsi starší než já a mám to trochu tězší v životě." řekla smutně Irma.

,,Rodinu? Jak to víš? Jak zamilovala?" nechápal Jerry.

,,Víš, když se někoho dotknu, vidím vzpomínky, někdy minulost a někdy budoucnost. Zaměřila jsem se na vzpomínky u tebe a viděla jsem, že máš manželku a děti. Nevím jestli je to zamilovanost, ale tluče srdce jako o závod, když jsem teď tady s tebou a nemůžu se skoro na tebe podívat, aby se mi nepodlomili kolena. Nevím co to je, ale děje se mi to až z toho vrtulníku. Tvůj úsměv, tvá starost. Chtěla bych tě obejmout jako díky, ale nemůžu." rozesmutněla se Irma.

,,Proč?" zeptal se Jerry.

,,Když tě obejmu a dotnu se tě rukou, zamiluješ se do mě a já to nesnesu. Jsem prokletá. Před dvoumi dny jsem utekla k senzibilkám a jedna mě pomohla rozvít schopnost vidět dotekem a druhá z žárlivosti mě proklela." odpověděla Irma.

,,Tomu snad nevěříš." řekl se smíchem Jerry a chtěl položit Irmě ruku na ruku, kterou měla opřenou o parapet.

,,Nejde to, mám strach." řekla a uhnula s rukou.

Chvíli tam stáli a hleděli ven.

,,Pojď si zatančit a vezmi si rukavice, když se bojíš." řekl Jerry.

,,Tancovat neumím." pousmála se Irma. ,,A rukavice nemám." dodala.

,,Něco se najde." řekl a sháněl rukavice. Když je našel, dal je Irmě. Ona si je oblékla, chytil ji za ruku a dovedl ji na parket. Tancovali a povídali dál.

,,Ty jsi jediná, kdo o mé rodině ví. Nikomu to neříkej, ať jsou v bezpečí." řekl ustaraně Jerry.

,,Nikomu to neřeknu." řekla Irma. ,,Kde máte toho člověka?" zeptala se.

,,Je to tvůj věznitel, máme ho narozkaz zabít, je to terorista. Zabil už spoustu lidí, můžeš být ráda, že nezabil tebe a tvé rodiče." odpověděl ji Jerry. ,,A každou chvíli by se měl tady objevit. Možná tě ani nepozná." dodal.

,,Musím se dojít napít, snad tu není jen alkohol." řekla a kráčela ke stolu s občerstvením a mísou punču. Když našla něco v čem není alkohol, nalila si a vypila pohár. Zachvíli se objevil očekávaný terorista s pár dalšími muži. Irma sice nezkušená, ale promýšlela jak Jerry a jeho přátelé či kolegové, zlikvidují jejího věznitele. Na okamžik se ho dotkla a on se do ní zamiloval, zavedla ho za ruku do místnosti vedle sálu. Jerry uviděl, že Irma mluvila pravdu. Tam ho zabili.

,,Tohle si budu pamatovat dlouho." řekla znechuceně Irma.

,,Měla jsi pravdu s tou kletbou. Co se vlastně stalo v tom vrtulníku. Já tě políbil? Proto si vyskočila?" ptal se Jerry.

,,Ano." zčervenala a zesmutněle řekla Irma. ,,Já mám dar už od mala říkat pravdu, ikdyž mi hodně lidí nevěří." dopověděla Irma.

Převlékli se zpět a nasedli zpátky do vrtulníku.

,,Letím domů." pousmála se Irma.

,,Ještě ne. Musíme se stavit za těmi senzibilkami, ať tě zbaví prokletí." řekl Jerry.

Irma se usmála, rozeběhla se a objala ho, ruce přitom držela daleko.

,,Děkuji." pošeptala a dala mu pusu na tvář.

Přiletěli k nim, vešli dovnitř.

,,Vítej zpátky. Irma, že? Jak se ti daří?" přivítala ji Darin.

,,Jak se zbaví té kletby?" ptal se Jerry.

,,To bude těžké. Musí dostat vyznání z pravé lásky, aby ji ten dotyčný měl ze srdce rád, ale nevztahuje se na rodinu." odpověděla Darin. 

Jerry se podíval na Irmu smutně, Irma jen sklopila zrak.

,,To udělala Angel poprvé, nevím co to do ní vjelo. Potom co Irma odešla, odešla domů i ona. Snad se to povede zvrátit i jinak, zkusím umýchat lektvar, ale musíte si chvilku počkat." dodala Darin.

Irma zívla a unaveně přikývla, už toho bylo za jeden den na ni moc, ale zbavit se kletby by byl skvělý závěr dne.

Po půl hodině přišla s lahvičkou čehosi zeleného.

,,Musíš to vypít před spánkem, aby to bylo účinné. Měsíc je nyní v úplňku, takže dneska by to bylo ideální." řekla Darin Irmě.

,,Děkuji." řekl Jerry a dal ji trochu peněz za ochotu.

Nasedli do vrtulníku a odlétali domů. Celou cestu Irma prospala na lavici u stěny. Když se blížili k jejímu domovu, Jerry ji zlehka vzbudil. Všichni na ni koukali jako na panenku. Irma si promnula oči.

,,Vstávej. Už jsi doma." řekl Jerry.

,,A já myslela, že to byl jen sen." řekla rozespale Irma.

,,A já nechápu proč dívka jako ty se zamilovala do chlapa jako jsem já?" ptal se Jerry.

,,To už se nikdy nedovíš, protože se už nikdy neuvidíme a ta zamilovanost pomine. Snad budu žít život jako dřív. I když jsem chudá a nikde jsem nebyla, ale láska je pro mě konfort, který si dovolit nemůžu." řekla Irma.