Díl XVII.

Letní prázdniny rychle utekli a bylo na čase jít zase do práce. Jason samozřejmě Ině psal každý den, ale Ina neměla čas. Málokdy odpověděla celou větou. Přes léto měli dost práce na zahradě a tak září i říjen utekli jako voda. 

Bylo pondělí, venku bylo už sychravo a museli být ve škole brzy, odcházeli však velmi pozdě. Už Ina pomalu končila úklid a vešla do jedné učebny, jenže tam byl ještě učitel, omluvila se a odcházela ze třídy.
,,Počkej, já už končím. Ještě jsem tě tu nepotkal." zastavil ji učitel, byl mladý, avšak asi o dva roky starší než Ina.
,,Já-já tu uklízím už druhý školní rok. Nastoupila jsem v únoru, uprostřed školního roku. Moje maminka je tu jako pomocná učitelka. Teď už musím uklízet, ať jdu domů." řekla Ina a snažila se jít pryč.
,,Opravdu?" řekl učitel a vstal a šel k Ině. Chtěl ji políbit, ale ucukla.
,,Já už někoho mám." řekla Ina a chytla si pusu. Odešla ze třídy na chodbu a pomalu odcházela, snažila se to rozdýchat.
Nemohla to nikomu říct a vůbec ne Leně. Cestou domů byla trochu ticho a úplně mimo. Lena nevěděla, proč je ticho a tak se nadechla a řekla: ,,Měla bys napsat Jasonovi, když už ho pustili z nemocnice."
,,Proč?" divila se Ina.
,,Protože na něj myslíš." řekla klidně Lena.
,,Nemyslím, dneska byl náročný den." řekla Ina.
Když přišli domů, ulehla na sedačku Ina.
,,Dneska jsem nějaká unavená..." řekla Ina a za chvilku někdo klepal na dveře. Lena na Inu mávla, ať leží, že jde otevřít. Ina zavřela oči a najednou slyšela známí hlas. Během chvíle u ní seděl Jason. Ina sebou cukla a během chvíle seděla.
,,Co tu sakra děláš?" řekla rozhořčeně Ina.
,,Já vím, že nechceš volit mezi mnou a Lenou a proto jsem tady a tady u tebe zůstanu. Miluji tě a navždy budu. A proto se tě chci znovu zeptat, jestli by sis mě nevzala. Vzdám se klidně úplně všeho, jen abych byl s tebou." řekl Jason a hned zesmutněl, protože Ina byla v šoku a nezmohla se slova. Ina se podívala na Lenu a ta se usmívala a měla v očích slzy. Mírně pokyvovala, aby dala souhlas, ale Ina byla stále v šoku.
,,Musím si to rozmyslet." řekla klidně Ina.
Vstala a odcházela z obýváku.
,,Klidně si tu lehni." řekla Ina a odešla.
,,No páni." objala Lena Inu.
,,Co páni? To je noční můra. Nechci mu ublížit, ale vzít si ho nemůžu." spínala rukama Ina.
,,Proč? Můžeš si ho vzít. Když mi tě nikam neodvede, nemám už nic proti." řekla klidně Lena.
,,Co?? Já už nic nechápu." řekla Ina a chodila po místnosti sem a tam.
Ina šla napsat Sáře co se stalo. A ta ji během chvíle odpověděla.
,,Fakt jo? Ona ti dala svolení, aby sis ho vzala? To není možné. Tak tomu nevěřím. Už jsem Jasona dlouho neviděla, už se těším až ho na Vánoce uvidím." řekla Sára.
,,Přijde mi to všechno divné. A na Vánoce ho neuvidíš, letí za dcerou domů, možná až na Silvestra." odepsala ji Ina. ,,A za dnešek jsem už unavená, půjdu už spát." dopsala Ina.
,,Dobrou a dej Jasonovi za mě pusu." napsala Sára.
,,Dobrou." napsala Ina.
Ulehla do postele, ale něco ji nedalo spát. Vstala a šla se podívat na Jasona. Klekla k němu na kolena a pozorovala jak v klidu spí. Lehce se usmála, přesto měla strach si ho vzít. Přikryla ho dekou a dala mu pusu na čelo. Odešla zpátky do postele a během chvíle usnula.
Když se ráno vzbudila, byl pryč jako by tam ani nebyl. ,Asi to byl jen sen.' pomyslela si Ina.
,,Ahoj Ino, tak jak ses rozmyslela?" ptala se hned po ránu Lena.
,,Ahoj. Co jsem si měla rozmyslet?" odpověděla otázkou Ina, ještě rozespalá a vůbec nechápala, co se děje.
,,Jestli si ho vezmeš, přeci. Tvoje sestra se vdala, aniž by jsme u toho mohli být a mrzí mě to, tak vystrojím svatbu tobě a navíc budeme spolu." řekla Lena nadšeně.
,,To si děláš srandu? To je vážná věc. Nikdy jsem neuvažovala o svatbě. Nemůžu se rozmyslet během noci." řekla rozmrzelá Ina.
,,A navíc nás čekají Vánoce. Teď nad tím uvažovat nebudu." dodala Ina.

Pokračování příště...