Díl XVI.

Ina i Lena se chystali na autobus a Lena rozčíleně řekla: ,,Doufám, že nebudeme jezdit často."
,,Nebudeme, jedna návštěva a konec." řekla s úsměvem Ina.
Cesta byla dlouhá a nervozita Leny byla velmi znatelná.
,,Děje se něco?" po půl hodině cesty už Ina nevydržela.
,,Mám strach, že tě ztratím." řekla smutně Lena.
,,Ty mi moc nevěříš. To mě mrzí." řekla ještě smutněji Ina.
Poté co dorazili před nemocnici nestačili se divit. Desítky fanoušků, paparazi, ochranka i policie. Nikoho tam nepustili.
,,No to je hezký. Lidi. A jak se tam asi dostaneme, když tam nikoho nepustí. Takový davový šílenství nesnáším a ani celebrity." hodila oči v sloup Ina a hned psala Jasona.
Jason ji neodpovídal, tak zkoušela přes recepci jestli ji tam nepustí. Recepční si zaťukala jen na čelo a vykázala ji zpět do čekárny.
Když uběhlo půl hodiny, už to chtěli vzdát, ale najednou zabrněl telefon a přišla zpráva od Jasona.
,,Nevím co se stalo, je tam plno lidí a všichni mě chtějí navštívit, ale nikoho sem nepustí. Za to jsem rád, ale nepustí ani vás. Zkusím přemluvit doktora. Počkejte ještě chvíli." napsal Jason.
,,No nenapsal mi nic, co nevidíme. Máme prý počkat, ale moc tomu nevěřím." řekla Ina a rozhlížela se okolo sebe.
Po další půl hodině dav sílil. Už se rozhodli, že půjdou, ale přišla k nim upravená sestřička a ptala se jich, na různé otázky a po odpovědění s ní odešli na pokoj k Jasonovi.
,,Ahoj. Jsem rád, že vás vidím. Nevím jak se všichni najednou dozvěděli, že jsem zrovna tady, ale jsem rád, že jste tady vy." řekl Jason a usmál se na Inu, ta jen letmo úsměv opětovala. Sestřička jen zůstala stát a nevěřila vlastním očím.
,,Přišli jsme jen na chvíli a jen dneska. Nečekej, že sem budeme jezdit pořád." řekla rázně Ina.
,,Copak nevíte, kdo to je, že s ním tak mluvíte?" šeptala sestřička Ině.
,,To opravdu nevím, kdo to je. Vy mi to určitě řeknete, protože já tohoto člověka moc neznám a už si mě chce brát." zlehka se rozčílila Ina.
Jason se na lehce zamračil a sestřička jen úžasu dělala dál svoji práci.
,,A to je to, proč jsem taky hlavně přijela. Proč?.. Proč si mě chceš vzít? Máš tu tisíce lidí, co by chtěla muže slavného, bohatého, víc jim na tom nezáleží. A máš tu tisíce žen, co jsou mnohem hezčích než jsem já." řekla Ina a než stačila něco Lena namítat, Ina je zvedla ruku a zarazila ji.
,,Já nevím, miluji tebe a chci udělat všechno pro to, abys byla šťastná a i já." řekl Jason.
,,To je táák krásný, ale úplně zvrácený." řekla sestřička, ale Lena ji tak trochu ukázala, ať si hledí svého.
,,Vidíš. Každému to nejde do hlavy." řekla Ina.
,,Řekni, že mě nemáš ani trochu ráda a nechám tě být." řekl Jason a všichni tři byli napnutý co Ina řekla.
,,To neřeknu, ale i když máš někoho rád, musíš ho nechat jít, protože se k sobě nehodíte a přeješ mu štěstí v životě. Takový je život. Nikdy nemáš to, po čem toužíš a sníš." řekla Ina a pokračovala: ,,Mohu ti nabídnout přátelství."
Lena byla na Inu hrdá. Ina vypadala sebevědomě, ale její srdce se snažilo vyskočit z těla. Přišla Ina k Leně a chytla se za hruď.
,,Nemohu dýchat. Srdce mi tluče jako o závod." řekla Ina a sotva dýchala.
,,Prosím, ještě neodcházejte. Zůstaňte chvilku." naléhal Jason, ale Ina jen kráčela dál. Lena Inu zastavovala, ale jako by nereagovala. Protloukala se davem, sotva ji Lena stačila. Když vyšla ven před nemocnici zhluboka dýchala. Paparazi a novináři se na ní nahrnuli a chtěli vědět detaily, ale jen co ji Lena dohnala, chytla ji za ruku a mlčky odešli pryč.
,,Proč jsi to udělala?" ptala se ji Lena na nádraží.
,,Sama jsi řekla, že máš strach, že o mě přijdeš a já už dlouho nad tím vším přemýšlím a vybrala jsem si. Zůstanu s tebou a s ním chci udržet kamarádský vztah, pokud to bude možné." řekla Ina a hleděla dramaticky do dáli.
,,Vždyť ho miluješ." řekla udiveně Lena.
,,Miluji? Jak bych mohla milovat někoho jiného než tebe, nikdy jsem nikoho nepoznala. Nedávám ti vinu, za většinu si můžu sama." řekla Ina, nasedli do vlaku a odjeli domů.

Druhý den ráno zkontrolovala telefon a zjistila Ina, že má deset zpráv od Jasona, ale ty si nepřečetla, kouknula se na zprávy a všude byl jen Jason. Zahodila telefon a chtělo se ji brečet. Neodolala a přečetla si poslední zprávu od Jasona a stálo v ní jen: Miluji tě.
Den se sešel se dnem a utekl týden, Jasona pouštěli z nemocnice, ale Ina se mu neozvala. Pokračovalo to několik týdnů.

Jednoho dne jeli s Lenou na nákup do hlavní města, aby nakoupili nějaké oblečení na nový školní rok, i když Ina to do práce nepotřebovala, ale chodila na kurzy. Během nákupů si Ina všimla, že jsou tam cedule s oznámením, že se bude natáčet. Ině ani Leně se to moc nelíbilo, tak se už těšili, až pojedou domů.

,,Půjdeme tudy.'' ukázala Ina na uličku.

,,Dobře.'' odpověděla Lena.

Ale náhle se dostali do budovy, když otevřela Ina dveře, stál tam Jason, asi dělal reklamu na voňavku. Ina se opřela o rám dveří a dívala se, jak pracuje. Nakonec odešla za Lenou.

,,Kde jsi byla?'' ptala se Lena.

,,Ztratila jsem se, ale už musíme jít.'' řekla Ina a spolu s Lenou spěchali na vlak.

Pokračování příště....