Díl XV.
Publikováno 05.05.2024 v 12:00 v kategorii Spřízněná duše nebo osud, přečteno: 17x
Ina se cítila špatně a měla pocit, že je za to zodpovědná ona.
,,Sakra, co ho to napadlo! Chtěla bych ho navštívit v nemocnici, ale myslím, že to není nejlepší nápad. A navíc nevím do které nemocnice ho převezli." psala Ina sestře.
,,Asi tě miluje. To nebude problém zjistit kde je, média jedou rychle." napsala Sára.
,,Miluje, tss. Je to blbec, když se zabije, tak mu nic nepomůže. Média budou povídat, kvůli němu i o mě. Že já vůbec s ním v Paříži mluvila a dovolila jsem, aby s ním mluvila mamka." odepsala rychle Ina a přišla ji zpráva, stálo v ní: ,,Jsem v pořádku, ale rád bych tě viděl." Byla od Jasona.
,,Výborně a teď mi ještě po nehodě píše. Já už ho fakt přetrhnu." napsala Ina Sáře.
,,A ty ho miluješ taky. Co ti napsal?" odepsala ji Sára.
,,Možná, trochu, ale ještě s ním nic nemám a už mě rozčiluje. Napsal, že je v pořádku a že mě chce vidět. Myslím si, že teď to není dobrý nápad." napsala Ina a smutně položila hlavu do dlaní.
,Musím mu napsat.' pomyslela Ina. ,Ale co mu napsat, nevím.'
,,Hodně! Je v Praze, což je divný. Proč ho převezli tak daleko? Proč by to neměl být dobrý nápad? Bude rád, že tě uvidí? A co se vlastně stalo, že skončil v nemocnici?'' napsala Sára a ještě se k ní nedostalo, co se stalo.
,,Ehm...'' napsala Ina a nechtělo se ji to dál rozebírat.
,,NO?'' naléhala Sára.
,,Požádal mě o ruku, v parku, mezi lidmi. Mamka mi říká, že to není moje vina, přesto cítím, že se na mě zlobí, kvůli všemu. Už nemůžu dál. Mám pocit, že to všechno špatně. Nevím, co jsem si myslela. Pokud budu chtít žít v klidu s mamkou, což chci, musím se vzdát Jasona, protože on nedokáže se se mnou jen kamarádit. Je mi to líto, protože asi kvůli mě se stěhuje k nám.'' napsala Ina.
,,Cože? On tě požádal o ruku? Stěhuje se kvůli tobě? A ty ho chceš poslat někam, aby jsi žila v klidu? Teď tohle nemůžeš udělat, musíš si s ním promluvit.'' odepsala Sára.
Ina se cítila ještě hůř. ,Jak to všechno urovnat a nezbláznit se.' ptala sebe sama stále dokola.
Náhle přišla k ní Lena, vypadala, že je šťastná, přesto všechno ji trápilo.
,,Jak jsme o tobě s Jasonem mluvili, často mě přemlouval, ať mu svolím, aby si tě mohl vzít, nechtěla jsem kývnout, řekla jsem, ať si vybereš sama, ale on naléhal, aby jsem mu to svolila já. Řekl mi, že ačkoli tě moc nezná, připadá si jako by tě znal léta a miluje tě. Jak častokrát říkám, nechci tě ztratit, plánujeme si budoucnost spolu, ale pokud budeš chtít být s ním, nebudu ti bránit." řekla Lena Ině a byla velmi smutná.
,,Začnu tím, že já ho mám jen ráda, ale tebe mám radši. Mým snem je uskutečnit naše sny, ale nechci nikomu ublížit, ani tobě, ale ani jemu. Přála bych si, abychom byli přátelé, ale to asi nepůjde." řekla Ina a objala Lenu.
,,Jen, požádal mě, jestli bych nejela za ním do nemocnice a chtěla bych já požádat tebe, jestli bys nejela se mnou." dodala Ina.
,,Pojedu ráda. A děkuji ti, že jsi se mnou." řekla Lena a rozzářili se jí oči.
Obě šli spát, ale než Ina usnula, napsala Jasonovi zprávu a stálo v ní: Ano přijedu, ale s maminkou a musíme si promluvit.
,,Sakra, co ho to napadlo! Chtěla bych ho navštívit v nemocnici, ale myslím, že to není nejlepší nápad. A navíc nevím do které nemocnice ho převezli." psala Ina sestře.
,,Asi tě miluje. To nebude problém zjistit kde je, média jedou rychle." napsala Sára.
,,Miluje, tss. Je to blbec, když se zabije, tak mu nic nepomůže. Média budou povídat, kvůli němu i o mě. Že já vůbec s ním v Paříži mluvila a dovolila jsem, aby s ním mluvila mamka." odepsala rychle Ina a přišla ji zpráva, stálo v ní: ,,Jsem v pořádku, ale rád bych tě viděl." Byla od Jasona.
,,Výborně a teď mi ještě po nehodě píše. Já už ho fakt přetrhnu." napsala Ina Sáře.
,,A ty ho miluješ taky. Co ti napsal?" odepsala ji Sára.
,,Možná, trochu, ale ještě s ním nic nemám a už mě rozčiluje. Napsal, že je v pořádku a že mě chce vidět. Myslím si, že teď to není dobrý nápad." napsala Ina a smutně položila hlavu do dlaní.
,Musím mu napsat.' pomyslela Ina. ,Ale co mu napsat, nevím.'
,,Hodně! Je v Praze, což je divný. Proč ho převezli tak daleko? Proč by to neměl být dobrý nápad? Bude rád, že tě uvidí? A co se vlastně stalo, že skončil v nemocnici?'' napsala Sára a ještě se k ní nedostalo, co se stalo.
,,Ehm...'' napsala Ina a nechtělo se ji to dál rozebírat.
,,NO?'' naléhala Sára.
,,Požádal mě o ruku, v parku, mezi lidmi. Mamka mi říká, že to není moje vina, přesto cítím, že se na mě zlobí, kvůli všemu. Už nemůžu dál. Mám pocit, že to všechno špatně. Nevím, co jsem si myslela. Pokud budu chtít žít v klidu s mamkou, což chci, musím se vzdát Jasona, protože on nedokáže se se mnou jen kamarádit. Je mi to líto, protože asi kvůli mě se stěhuje k nám.'' napsala Ina.
,,Cože? On tě požádal o ruku? Stěhuje se kvůli tobě? A ty ho chceš poslat někam, aby jsi žila v klidu? Teď tohle nemůžeš udělat, musíš si s ním promluvit.'' odepsala Sára.
Ina se cítila ještě hůř. ,Jak to všechno urovnat a nezbláznit se.' ptala sebe sama stále dokola.
Náhle přišla k ní Lena, vypadala, že je šťastná, přesto všechno ji trápilo.
,,Jak jsme o tobě s Jasonem mluvili, často mě přemlouval, ať mu svolím, aby si tě mohl vzít, nechtěla jsem kývnout, řekla jsem, ať si vybereš sama, ale on naléhal, aby jsem mu to svolila já. Řekl mi, že ačkoli tě moc nezná, připadá si jako by tě znal léta a miluje tě. Jak častokrát říkám, nechci tě ztratit, plánujeme si budoucnost spolu, ale pokud budeš chtít být s ním, nebudu ti bránit." řekla Lena Ině a byla velmi smutná.
,,Začnu tím, že já ho mám jen ráda, ale tebe mám radši. Mým snem je uskutečnit naše sny, ale nechci nikomu ublížit, ani tobě, ale ani jemu. Přála bych si, abychom byli přátelé, ale to asi nepůjde." řekla Ina a objala Lenu.
,,Jen, požádal mě, jestli bych nejela za ním do nemocnice a chtěla bych já požádat tebe, jestli bys nejela se mnou." dodala Ina.
,,Pojedu ráda. A děkuji ti, že jsi se mnou." řekla Lena a rozzářili se jí oči.
Obě šli spát, ale než Ina usnula, napsala Jasonovi zprávu a stálo v ní: Ano přijedu, ale s maminkou a musíme si promluvit.
Pokračování zase ve středu...