Díl XIX.
Publikováno 19.05.2024 v 12:00 v kategorii Spřízněná duše nebo osud, přečteno: 27x
Najednou se vzbudila. Celá zmatená Ina. ,To byl jen sen? Dlouhý sen?' ptala se sebe sama. Podívala se do telefonu nikde žádné zprávy od Jasona a od sestry o něm. Všechno bylo pryč. Nikdy ho nepotkala, nikdy nejela do Paříže. Nic z toho se nestalo. Bylo to poprvé, co začala brečet a brečela hodně dlouho. Ani jejich dům nestál, stále bydleli ve starém domě. Všechno byl jen sen. Zrovna jeli na nákup a Ina se rozhodla, že počká na lavičce venku. Byla velmi smutná. Lena se ji snažila marně přemluvit, ale nakonec počkala venku. Ina si prohlížela fotky Jasona. ,Já ho mám ráda. Ten pocit ve mě zůstal.' řekla si smutně Ina. Najednou si všimla, že pár metrů před ní točí nějaký film. ,A to je Jason.' řekla si zamilovaně Ina a dívala se chvíli dál. Pochvíli si k ní přišel režisér, protože si všiml, že se Ina dívá.
Ina neuměla moc anglicky, ale jen taktak pochopila co ji říká a sama se snažila pár vět říct.
,,Dobrý den, zajímáte se o Jasona, jste jeho fanynka?" řekl režisér anglicky.
,,Dobrý den. Nejsem jeho fanynka, ale mám ho ráda." snažila se říct anglicky Ina.
,,Trochu mluvím i česky. Pokud s ním chcete mluvit, můžu to zařídit." řekl režisér lámanou češtinou.
,,To bych moc ráda, ale myslím si, že bych neměla co říct." odpověděla Ina a během chvíle přicházel Jason k režisérovi a sedl si vedle Iny.
Ta jen polkla a už myslela na úprk, cítila jak její tvář je rudá jako rajče. Jason a režisér se spolu bavili, ale nějak tak pochopila, že se baví i o ní.
,,Tak pokud mu chceš něco říct, tak mu to máš prý říct teď. Potom neví, jestli bude mít čas." řekl režisér Ině.
Ině se potili ruce a nadechla se.
,,Prosím, řekni mu, že ho mám ráda a v mém snu je můj a v mém životě je můj sen. A chtěla bych ho poznat." řekla Ina a vydechla.
Když mu to režisér řekl, on něco taky řekla a i když asi tak Ina věděla co, nechala si to přeložit.
,,Řekl, že to to nejhezčí, co kdy od koho slyšel, ale nemá čas a jestli bys mu nedala mail, kdyžtak by ti napsal." přeložil ji to režisér.
,,Ráda." usmála se Ina, i když nedoufala, že by se ji ozval a napsala mu mail na papír. Podala mu ten papírek a ruka se ji třásla. On si vzal papírek a vstal. Dal ji pusu na tvář a objal ji. Zašeptal anglicky děkuji a odcházel spolu s režisérem. Zamával ji cestou. Ina taky zamávala a usmála se. I když věděla, že nic ze snu není skutečné a nikdy se neozve, pocit to byl krásný. Ina vstala a zrovna se vrátila Lena z obchodu. Nasedli do auta a odjeli domů. Cestou se Ina usmívala a pozorovala ubíhající krajinu.
Ina neuměla moc anglicky, ale jen taktak pochopila co ji říká a sama se snažila pár vět říct.
,,Dobrý den, zajímáte se o Jasona, jste jeho fanynka?" řekl režisér anglicky.
,,Dobrý den. Nejsem jeho fanynka, ale mám ho ráda." snažila se říct anglicky Ina.
,,Trochu mluvím i česky. Pokud s ním chcete mluvit, můžu to zařídit." řekl režisér lámanou češtinou.
,,To bych moc ráda, ale myslím si, že bych neměla co říct." odpověděla Ina a během chvíle přicházel Jason k režisérovi a sedl si vedle Iny.
Ta jen polkla a už myslela na úprk, cítila jak její tvář je rudá jako rajče. Jason a režisér se spolu bavili, ale nějak tak pochopila, že se baví i o ní.
,,Tak pokud mu chceš něco říct, tak mu to máš prý říct teď. Potom neví, jestli bude mít čas." řekl režisér Ině.
Ině se potili ruce a nadechla se.
,,Prosím, řekni mu, že ho mám ráda a v mém snu je můj a v mém životě je můj sen. A chtěla bych ho poznat." řekla Ina a vydechla.
Když mu to režisér řekl, on něco taky řekla a i když asi tak Ina věděla co, nechala si to přeložit.
,,Řekl, že to to nejhezčí, co kdy od koho slyšel, ale nemá čas a jestli bys mu nedala mail, kdyžtak by ti napsal." přeložil ji to režisér.
,,Ráda." usmála se Ina, i když nedoufala, že by se ji ozval a napsala mu mail na papír. Podala mu ten papírek a ruka se ji třásla. On si vzal papírek a vstal. Dal ji pusu na tvář a objal ji. Zašeptal anglicky děkuji a odcházel spolu s režisérem. Zamával ji cestou. Ina taky zamávala a usmála se. I když věděla, že nic ze snu není skutečné a nikdy se neozve, pocit to byl krásný. Ina vstala a zrovna se vrátila Lena z obchodu. Nasedli do auta a odjeli domů. Cestou se Ina usmívala a pozorovala ubíhající krajinu.
KONEC.