Díl XII.

,,Leno, potřebuji si s tebou velmi důležitě promluvit." řekla Jason a chytl Inu za ruku.
,,A předtím bys měla vědět, že miluji tvoji dceru a budu ji oporou, co mi budou síly stačit a přál bych si, aby mi dva jsme vytvořili příměří." řekl Jason a nehodlal couvnout ani o centimetr.
,,Dobrá, promluvíme si po obědě." řekla Lena, ačkoli nerada.
Ina jen sklopila zrak a doufala, že to je jen zlý sen, ze kterého se brzy probudí. Nic už nebude jako dřív a pokud Jasona odmítne, zlomí mu srdce a to nechtěla, ale stejně tak nechtěla ublížit mamince, ačkoli ji milovala víc. Nechala to na Leně a Jasonovi, i když nerada si nechala řídit život druhými.
Než odcházeli od stolu, Lena ji řekla, že si půjdou promluvit, i když tomu Ina vůbec nerozuměla. Lena políbila Inu a řekla ji nechť je opatrná. Sotva se rozešla, jako by závodili, chytl Inu za ruku. Ina se lekla a ucukla. Poté si ji přitáhl a objal ji kolem boků. Zlehka se odtáhl a pohladil ji po tváři, a jelikož nechtěl budit rozruch, tak ji políbil na tvář. Ina odcházela rozpolcená a nevěděla co si myslet.
Ina tedy šla do hotelu a cestou přemýšlela, o čem asi mluví. Měla špatné představy, třeba že spolu něco mají nebo se hádají o jejím životě. Nechtěla na to ani myslet. Nevěděla jak se zabavit, než Lena přijde. Najednou se otevřeli dveře, Lena i Jason vcházeli do dveří, sotva hodinu spolu mluvili a vypadali oba ve velmi dobré náladě. Opět přemýšlela Ina nad vším.
,,O čem jste se bavili?" přikradla se Ina k Leně.
,,Vlastně o tobě a všem možném. Ačkoli je to dobrý člověk, ztratit tě nehodlám. Oblíbila jsem si ho a dohodli jsme se, že by tě mohl navštěvovat." řekla Lena a usmála se.
,,Co-o?" nechápavě se ptala Ina.
,,Uvidíš sama." řekla Lena.
Jason k ní přišel a objal ji. Ina byla v rozpacích, nevěděla co říct nebo udělat.
,,Moment, co se to tu děje? Proč...?" chtěla se ptát Ina, ale Jason ji políbil. Nevěděla co má udělat, on byl první co ji políbil a navíc před její mámou. Má ho odstrčit a říct 'Co to děláš?' nebo ho obejmout. Zůstala jako opařená.
,,Dobrý, už ji nech." vyhrkla ze sebe Lena a nedokázala to vydržet ani minutu.
,,Okay, okay." ohrazoval se Jason.
,,Tak a může mi někdo říct konečně, co se tady děje?!" ptala se Ina už rozčíleně.
,,Dobře..." začala Lena a opět se zhluboka nadechla: ,,Všechno jsme si řekli, všechno vzal na sebe a Jason řekl, že ty za nic nemůžeš, že jsi ho chtěla pouze poznat. Že se do tebe zamiloval, ale ne do vzhledu, i když jsi krásná, ale do tvé povahy, jak si sním jednala, ne jako s hercem, ale jako s normálním člověkem. Tak jsem svolila, ačkoli ne moc ráda, že se můžete scházet, ovšem jako přátelé." dořekla Lena a měla v očích slzy.
,,To je moc hezký, ale já bych byla moc ráda, pokud se někdy Jason bude chtít sejít, aby jsi byla po mém boky a nejen jako maminka, ale i jako kamarádka." usmála se Ina.
,,No, mě by to nevadilo." usmál se na Inu Jason.
,,Moc ráda, nerada bych zůstávala doma sama a tebe někam ven pouštěla samotnou." usmála se Lena.
Nakonec poslední den v Paříži byl velmi příjemný a nastal čas jet nočním vlakem domů. Sbalený byli během chvíle a ačkoli nádraží bylo kousek od hotelu, Jason trval na tom, že je odveze. Byl velmi smutný, že se musí rozloučit, ale věděl že se brzy uvidí.
Lena i Ina nasedli do vlaku, naposledy mávali nejen Jasonovi, ale i Paříži.
,,Jednou se sem vrátíme." usmála se Ina.
Z cesty si toho moc nepamatují, protože co se vlak rozjel, ponořili se do říše snů.

Pokračování v neděli...