Díl VIII.

Už se blížili k Francii, čím blíže byli, tím nervóznější byla. Její mamka ještě sladce spala a Ina odešla, protože musela opět na vzduch. Vyšla ven z kupé, zaslechla opět hlasy fanynek a i když se snažila neposlouchat, vyšli ven na chodbičku vedle ní. Ina dělala, že tam vůbec není, dívala se ven a ruce měla položené na otevřeném okně. Pozorovala jak cesta ubíhá a snažila se zaměřovat na myšlenky, jak si jednodenní dovolenou s mamkou užijou.

,,Jason je opravdu pěknej chlap. Kéž bych mohla s ním být, je dost bohatý a mě by se líbilo žít v luxusu. Až se přestěhuje, třeba ho ulovím." smála se jedna.

,,No to teda ne, bude můj. Akorát mi vadí ten věk a že má dceru, to bych asi nepřekousla." špitala druhá.

Ina už supěla, proč si to neřeknou ve svým kupé, ji takový věci nezajímají. Už chtěla něco podotknout, ale vzápětí se okřikla. To nemá zapotřebí. Rozhodla se, že se vrátí zpátky. Proč by je měla poslouchat, když v tom ji jedna zastavila.

,,Ty jsi podobná jako ta holka v kavárně s Jasonem." zamračila se jedna z nich na ní.

,,To ne, to není ona." vrtěla hlavou druhá, ,,Ta měla delší vlasy a byla hrozně oblečená. A navíc, si myslím, že tahle by ani s nikým tak slavným nemluvila."

,,Nechte mě být!" řekla sklesle Ina, jako by ji vyrvali z těla srdce. Chtěla říct svoje, že ji miluje a chce bydlet blízko jí, ale neměla chuť se nějak zviditelňovat, už měla toho dost.

Když konečně odešla do kupé, zbudila mamku a už se pomalu chystali, aby nic nezapomněli. Vlak už pomalu brzdil a lidé se chystali. Obě stáli už u dveří a Ina doufajíc, že ty dvě už neuvidí, se otáčela na všechny strany. Vlak už stál a vycházeli první lidi. Ina se cpala dopředu, už chtěla z vlaku ven. Když vyšla nadýchla se zhluboka vzduchu Francie a ucítila jídlo. Naštěstí obě měli jen malé zavazadlo a Ina ještě tašku, takže se měli všechno lehké. Snažili se najít hotel, kam se mají ubytovat. Procházeli okolo všech těch památek a Ina nestačila fotit, její objektiv se zastavil u starých velkých dveří u kterého stálo pár lidí. Vypadalo to jako by tam točili film a hned si vzpomněla co ji Jason napsal a snažila se prchat, ale její mamka se chtěla podívat, zda neuvidí někoho slavného. Když zahlédla jeho tvář, jen se pousmála.

,,Koukej, toho herce známe!" zvolala její máma a když si jich Jason všimnul, Ina dělala, že tam vůbec není.

I když Ina Jasonovi psala, že její máma neví o tom, že si psala i že se setkali, šel přímo k nim. Ina byla jako zmrazená ledem.

,,Ahoj." pozdravil Česky a Ina se usmála.

,,Ahoj. Ty umíš česky, myslela jsem že jsi američan." dala se do konverzace její mamka.

,,Ehm ...." vypadlo z Iny.

,,Učím se. Líbí se ten jazyk a ta země a jedna...." nedopověděl Jason a díval se Ině upřeně do očí.

,,A jak víš, že my mluvíme Česky?" zeptala se Ina, aby ho nenechala dopovědět.

,,Slyšel jsem vás." odpověděl Jason.

,,To dá rozum, vždyť jsem to řekla dost nahlas." usmála se její máma.

,,Chtěl bych vás obě pozvat na kávu. Teď mám chvíli čas. Ovšem jestli máte čas a chcete." řekl Jason.

,,Ovšem, to se nepoštěstí každému." řekla okamžitě její mamka.

,,No... Já asi počkám tady a ještě něco vyfotím." řekla a snažila tomu vyvléknout.

,,To není nápad, být tady sama." řekl starostlivě Jason.

,,Má pravdu. Dáme si jen kávu a půjdeme se podïvat po památkách." přidala se její mamka.

,,No dobře.' řekla sklesle Ina, která se snažila vyhnout kontaktu s Jasonem.

Pili kávu, její mamka mluvila s Jasonem snad o všem, zdálo se, že to trvá hodiny a byli tam sotva dvacet minut. Ina většinou oba jen mlčky pozorovala a jen lehce se usmívala.

,,Omluvte mě, prosím." vstala Ina a odešla na toaletu.

Když otevřela dveře stál tam Jason.

,,Prosím, mamce nic neříkej. Sice se nic nestalo, ale i to málo, třeba že jsme si spolu psali nebo že jsi mě navštívil u nás neví a je to tak správně." žádala Ina.

,,Nedělej si starosti. Tvoje máma je skvělá. Byl bych rád, kdyby jsme byli přátelé. A teď omluv zase ty mě." řekl Jason, dal Ině pusu na tvář a odešel na toaletu.

Ina byla chvilku jako omráčená, ale nakonec se rozešla ke stolu, kde seděla její máma.

,,Už jsem tu." řekla Ina a usedla na židli.

,,Je to docela milej člověk. Ale co nechápu, proč se chce stěhovat k nám do Česka." řekla její mamka.

,,On se chce stěhovat k nám? Tak to taky nechápu." hrála překvapenou Ina, která o tom věděla. Ina netrpělivě se dívala na hodinky. Nevěděla jestli je to noční můra a nebo krásný sen, ale neváhala z něj odejít.

Když se Jason vracel, zazvonil mu telefon. Zřemě z toho natáčení, asi se moc dlouho zdržel. Odešel tedy opodál a Ina navrhla mámě, že je asi čas odejít. Hovor byl krátký a netvářil moc nadšeně.

,,Budu muset už jít. Rád jsem vás poznal a rád bych se s vámi ještě setkal." řekl Jason a podával mámě ruku.

,,Děkuji za kávu a za váš čas, ale i my musíme jít." odpověděla vzápětí její mamka.

Ina nevěděla co říct, tak řekla jen: ,,Děkuji a nashledanou." a zdvořile podávala též ruku. Jason ji podal tedy taky ruku a ještě je vyprovodil ven. Nenápadně ji chytit za ruku a symbolicky stiskl.

,,Zatím ahoj." mávala její máma když odcházeli. Ina jen zvedla ruku.

,,Zatím ahoj a buďte opatrné." řekl Jason a začal se bavit s dívkou která stála opodál.

Ina svěsila hlavu, ale pak si v duchu řekla, že ji teď nic nerozhodí a je tam s ní člověk, kterýho má ráda a ona ji, s její mámou.

Pokračování příště...