Díl VII.

Netrvalo to dlouho a brzy si Ina a její máma, která která byla pár let na úřadu práce, hledali práci. Rozhodli se, že zkusí různé práce. Když po několika dnech našli práci, vstoupili do ní zcela jiné, ostříhané, obarvené, změněný oděv a obuv, nikdo by je nepoznal. Jelikož měli plány na Valentýna, hned si nahlásili dovolenou. Zapracovali se kupodivu velmi rychle a za chvilku už danou práci zvládali skoro bez obtíží.

Uteklo to mnohem rychleji a už se balili do Paříže a jelikož si mohli vybrat zda letět nebo jet vlakem, vybrali si druhou možnost, ale museli jet ráno. Takže brzo vstali a nakrmili svoje zvířata, rozloučili se se Sárou a s Ininim tátou, který nebyl nadšený z toho, že bude sám. Čekal je odpočinek a dobrodružství Francie. Byl to okamžik, na který se obě těšili, ale nejvíce Ina, která milovala Francii. Když dojeli do Prahy, hlavní spojky, odkud mohli jen kamkoli, nastoupili do nového a čistého vlaku, který jel přes Německo přímo do centra Francie, do Paříže. Všechno, lístky na vlak, hotel i různý exkurze byli v ceně zájezdu, takže se nemuseli o nic starat. Město lásky je čekalo a Ina na Jason ani nepomyslela, ale cosi zaslechla ve vlaku. Dělala, že nic neslyší a vedla rozhovor s její mamkou a aby jim cesta ubíhala, mezi dívání se z okna, hráli různé hry a zpívali si a ačkoli byli v kupé, nebyli sami. Když šla Ina na chodbičku ve vlaku k otevřenému oknu, zaslechla rozhovor dvou fanynek Jasona.

,,Slyšela jsem, že se zasnoubil s nějakou modelkou." povídala jedna.

,,Kdo? Snad ne Jason. Jednou jsem se s ním potkala a byl na mě tak milej, myslím že jsem se mu líbila." povídala druhá

Ině se rozhovor vůbec nelíbil, myslela si, že už bude mít klid, po tváři ji stekla slza, ale pak se nadechla a řekla si: ,Přeji mu to, alespoň bude mít po boku někoho, s kým bude žít.' Rozhovor dvou fanynek ale neustal.

,,Někde jsem četla, že dneska bude v paříži." řekla jedna a druhá spustila: ,,Jéj, to ho určitě potkáme."

Ina zaťala nehty do dlaně, zatnula zuby a odešla ke své mamce zpátky do kupé, už konverzace měla dost.

,,Ahoj zlati, proč jsi odešla? Na chvilku jsem si zdřímla." řekla její mamka.

,,Ahój. Byla jsem se nadýchat trochu čerstvé vzduchu, ale myslím že už ho mám dost." odpověděla Ina a všimla si na časopisu fotky Jasona u spolucestující v jejich kupé. Otočila se raději k oknu a dívala se na ubíhající cestu. Doufala, že ho nepotká. Náhle vstala a odskočila si na toaletu a při chůzi se dívala na dívky, které se o něm bavili a zkoumala, zdali to nejsou ty, které se na ní mračili tehdy v kavárně. Nepoznávala je, ale zaslechla opět něco, co ji trochu rozhodilo.

,,Víš, že si chce v Česku koupit dům a prý se učí i Česky. Nechce se prý stěhovat, ale prý si někoho našel. Četla jsem intervium, byla to nějaká naivní žába. Dokonce je někdo vyfotil v jedné kavárně v objetí." řekla jedna.

Ina zčervenala a hned spěchala do kupé. Jelikož to byl nový vlak byl v něm i internet a ačkoli nechtěla, vzala si mobil sebou. Hledala informace, ale nemohla nic najít. Položila si ruce na kolena a hlavu položila do dlaních.

,,Copak je?" zeptala se ji mamka.

,,Asi jsem trochu unavená, možná si trochu zdřímnu." odpověděla ji Ina.

,,Můžeš, cesta bude trvat miniálně ještě dvě hodiny." řekla ji mamka, ale Ina místo toho vstala s spěchala z kupé.

,,Ještě se trochu nadýchám čerstvého vzduchu a na chvilku si zdřímnu. Hned jsem zpět." řekla Ina a vyšla z kupé k oknu.

Sáhla pro telefon a psala Sáře.

,,Víš kdo je v Paříži? Jason. On to neví, jak je to možné." kulula oči, když psala zprávu Sáře.

,,Je to tak romantický. A je to osud, třeba máte být spolu, i když je mnoho věcí, který tvrdí opak. Třeba ho ani nepotkáš, pak to bude jen náhoda. A jak jsi se to dozvěděla?? Od něho?" odepsala Sára.

,,Je to hezký, ale je to jako z filmu nebo z knihy, dost nereálný. Ne už s ním nejsem v kontaktu, slyšela jsem to ve vlaku. Já se z toho zblázním. Už na něj nemyslím a teď tohle. A prý má snoubenku a já mu to přeju." napsala nejistě Ina.

,,Zkus mu napsat, uvidíš, jestli je to pravda. Už musím a posílej fotky a hlavně si to užijte. Ahojky." napsala Sára.

,,Okay. Zkusím mu napsat. Užijeme a budu posílat. Zatím ahoj." odepsala Ina a hned hledala starý kontakt na Jasona.

,,Ahoj. Slyšela jsem, že jsi nyní v městě lásky, v Paříži, se svoji snoubenkou. Moc ti to přeju. A co je na tom pravdy, že se učíš Česky a chceš bydlet v Česku?" napsala Ina Jasonovi a odešla zpátky. Nečekala na odpověď moc dlouho. Když se vrátila, podívala se na mobil a tam zpráva.

,,Ahoj zlato, takže zaprvé ano jsem v paříži, točím tu film. A dál, stále jsem sám, nevím kde to hledáš. A opět ano, hledám dům a ano učím se Česky, kvůli tobě. Vím, co jsi mi psala i řekla, ale nemůžu se tě jen tak vzdát, jsi můj unikát." odepsal Jason a Ina se malinko usmála.

,,Slyšela jsem to ve vlaku, tvoje fanynky tu o tobě mluvili. A ještě nás vyfotil, kdosi, tehdy v té kavarně v objetí." napsala Ina.

,,Aha a kam jedeš? Na ten den rád vzpomínám, připadal jsem si jak tvůj fanoušek a ty jako bys byla hvězda." odepsal Jason.

,,Hm... To je hezký, ale mě sláva nezajímá. Jedu tam, kde jsi aniž bych to věděla, ale nepočítej, že tě potkám." napsala Ina a dodala: ,,A teď jsi jdu odpočinout, cesta je ještě dlouhá."

,,Brzy naviděnou, má lásko." odpověděl Jason.

Hodila telefon do tašky, nechtěla ho vidět, nechtěla, aby ho poznala její mamka. I když v tu chvíli neměla na spaní ani pomyšlení, stejně na chvilku si zdřímla. Zdál se zvláštní sen, že se vdávala a po jejím boku stát Jason. Ina sebou škubla až spadla ze sedačky, rázem byla vzhůru. ,Konečně jsem přestala alespoň na malou chvíli na něj nemyslet a trochu žít a on mi vleze zase do hlavy.' pomyslela si Ina a seděla jako bez duše. Její mamka seděla naproti ní a podřimovala, asi se zdál hezký sen, protože se usmívala. Ina nehnutě seděla a dívala se na ní jak sní.

Pokračování ve středu...