Díl VI.

Další den den byl obdobný jako každý jiný den, jen Ina se cítila trochu jinak. Rozhodla se napsat Jasonovi, věděla, že už nikdy ho neuvidí a lásku či přátelství s ním nemůže mít a musí ho nechat být, ale jelikož ji neodepisoval, zapomněla mu to napsat.

Všechno rychle utíkalo a už se blížili Vánoce, Ina myslela na Jason čím dál méně a užívala si každý den s rodinou. Ta atmosféra, ten čas ji vtáhl do jiných myšlenek, byl to čas plný kouzel a zázraků a Ina si přála jediné, Vánoce, které byli zalité sněhem, láskou a nesobeckostí.

,,Zítra už jsou Vánoce. Všechno se letos povedlo udělat dříve a máme teď spoustu času, jen zbývá salát a řízky." zaradovala se Ina.

,,Jo i já se divím, jak jsme to hezky stihli. Mám ráda Vánoce, jsou to moje nejoblíbenější svátky. Ráda dávám dárky mým nejblizším." tiska mamka Inu k sobě. Objali se a najednou za okny začal padat sníh.

,,Páni, ono sněží." ukazovala Ina na okno. A pokračovala: ,,Vánoce jsou jedniný den, kdy v každém člověku by se mělo probudit dítě a užívat si tyto svátky bez shonu a s úsměvem. Ale není to pro každého, bohužel.'

,,Ale my si je užijeme a od té doby si budeme užívat každý den, s penězi i bez nich." řekla její mamka a pohladila Inu po hlavě.

,,Ano!" vyjekla Ina.

Slavili Vánoce celá rodina, setra s dětmi a manželem, Ina, její máma a táta, který moc často doma nebyl. Dárky nebyli velké ani malé, nebyli drahé ani levné, každý dostal to co si přál. Byl to kouzelný čas. Ačkoliv Ina ani její rodiče nebyli bohatý, stůl byl obložený cukrovím a různými pochutinami, ovoce a ořechy, různé svíčky a dekorace byli po celém domě. Všude to vonělo Vánocemi, venku sníh, prostě kouzelný čas. Ina jen letmo napsala Jasonovi.

,,Krásný Vánoce a šťastný nový rok." napsala Ina Jasonovi a nečekala ani odpověď a pomyslela si: ,Nový rok, nový začátek, skvělí život.' a usmála se.

Dny rychle ubíhali a už se slavil poslední den v roce, byl to velmi náročný rok a i když jen kalendářově, už se těšila až skončí. Neslavili Silvestr doma, ale v hotelu na jihu republiky. Celá rodina si tam pronajala na jednu noc hotel, nechtěli nic připravovat a chtěli zvyk oslav trochu obzvláštnit. Bylo hezké trávit čas na krásném místě, stromy ještě zdobil třpytivý sníh a všechno to kouzlo z Vánoc zůstalo ve vzduchu. Ina se nebránila myšlenkám na Jasona, ale místo smutku ji přepadl úsměv. Byla jen krok od lásky, ten pocit ji hřál na srdci, jen si v duchu řekla ,Poprvé a navždy'.

I když byli na onom místě poprvé nikoho nenapadlo procházet památky neboť to byla jejich tradice, všichni si užívali klid, dokonce i dětmi Sáry, které dováděli ve sněhu a byli úpně promočený.

,,Ty na něj ani nemyslíš? Napsal ti ještě?" vyzvídala Sára a vzala si Inu stranou.

,,Vlastně nevím, užívám si každou chvíli a příští rok bude nový začátek, ne že bych chtěla zapomenout, ale nechám to osudem. A ne, nemyslím a navíc podívej, nemůžu ji nic tajit, lepší když to ukončím a navíc on chce být s dcerou." řekla Ina a ukazála na mamku, která si hrála se s dětma Sáry.

,,No dobře. Nechtěla jsem věřit, že si skutečně píšeš se slavnou osobou a už vůbec, když ti napsal, že tě miluje, ale jak je vidět, může se stát cokoli i to nejméně pravděbodobné." usmála se Sára.

,,A už dost ty paní moudrá, hezky si uživej." zachichtala se Ina.

Do půlnoci zbývalo pár minut, šampaňské se připravovalo a zbývalo už jen čekat. V poslední chvíli se podívala na mobil, jen pro případ. Byli tam dvě zprávy, blahopřání k Vánocům a k Novýmu roku a fotka s Jasonem ve Silvestrovské čepici. Ina se smála a poslala mu smějicí se smajlíka a k tomu, pro všechny případy, růžový srdce.

,,Super čepice. A moc děkuji za přání." napsala mu rychle a spěchala k ostatním.

Poslední vteřiny před půlnocí bouchli špunty alkoholického i nealkoholického šampaňského. Ina zavřela oči a všechno přemýtala v hlavě. Na deset posledních vteřin otevřela oči a rozhlédla se po lidech kolem sebe, čekal ji nový rok plný nových zážitků na které se těšila. Jen na vteřinu si vzpomněla na Jasona a mrzelo ji všechno co udělala nebo napsala, ten člověk je moc dobrý a nechce ranit jeho city, stačí když ona již nikdy nebude moci milovat.

,,Šťastný Nový rok!" překřikoval jeden přes druhého. Jen Ina mlčela a čekala.

,,Na nový začátek." řekla Ina a pozvedla skleničku.

Všichni se usmáli a udělali to samé.

,,Na nový začátek!" zvolala jednohlasně celá rodina. Oslavovali až do rána, hráli hry a mimo dětí nikomu se nechtělo spát. Ině nový rok vlil život do žil, láska neláska, už nebude smutná a bude se radovat z každého dne. Užívat si život plnými doušky.

Pokračování ve stejný čas v neděli...