Díl IX.

Celý den si spolu užili, procházeli památky a Ina ani neměla chuť ani čas na Jasona myslet. Užívala si město, které chtěla navštívit už od malička, ale kvůli penězům to nikdy nedopadlo. Už se blížil západ slunce a Ina ho pozorovala z malého balkonu v hotelu, v tu chvíli zapomněla na všechno.

,,Ahoj krásko." zvolal zpod balkonu Jason.

,,Co tu děláš?" podivila se Ina a řekla tišším hlasem.

,,Musel jsem tě vidět, stále na tebe myslím a chtěl bych tě pozvat na večeři." řekl Jason.

,,Víš, že nemůžu. Moje maminka je teď v koupelně a nemůžu a ani nechci aby tu byla sama. Omlouvám se." řekla sklesle Ina.

,,Tak by jste mohli obě se mnou na večeři." řekl Jason.

,,To není dobrý nápad." řekla Ina a odcházela z balkonu.

,,Kdo je tam?" vyšla z koupelny její mamka, v čistém oblečení.

,,Vypadá to jako ten herec, něco tady řve, ale nic důležitého, mluvil jen o večeři. Asi mě viděl jak se dívám na západ slunce." řekla Ina a byla trochu naštvaná, že nemohla doukat západ slunce než úplně zapadne.

,,Tak počkej, já sejdu dolů. Půjdeme na tu večeři." řekla její mamka a šla ke dveřím, ,,a se hezky oblékni."

,,Proč?" divila se Ina a plácla dlaní do čela. Její mamka ale už neodpověla a vyběhla z hotelu. Ina šla za ní, celkem naštvaně otevřela dvěře a zakopla o práh, vletěla přímo do náruče Jasona.

,,Pro-miň." vykoktala Ina. Hned se narovnala a upravovala si oblečení.

,,To je v pořádku. Teď jsem se s tvoji maminkou domluvil, že vás obě vyzvednu za půl hodiny. Snad ti to nevadí." usmál se Jason a Ina opětovala úsměv.

,,Co se dá dělat." odpověděla Ina smířeně.

Když se rozloučili, odešli zpátky do hotelu a nechtěla být Ina na svoji maminku zlá, ale musela se ji znovu zeptat.

,,Proč?" zeptala se důrazněji Ina.

,,No já nevím, vypadá to, že se mu líbíš a je milý. A navíc takový zážitek si nenecháme jen tak utéct. Uvidíme jak to dopadne." usmála se její mamka.

,,Hm..." zabručela Ina, ale věděla, že když se pro něco rozhodne, nikdo s ní nehne. A navíc nechtěla ji nic říkat, co se stalo předtím, takže dala oči v sloup a šla se převléknout. Netušila však, co ji čeká.

,,No, už jsem oblečená..." řekla znuděně Ina.

,,A vypadáš úžasně." zaradovala se její mamka.

,,Hm... Mám to oblečení, které jsme si zabalili sem." podívala se na mamku trochu překvapeně. ,,Tobě se ten herec líbí, že jo?" zeptala se Ina zvědavě svoji mamky.

,,Já si myslím, že se líbí tobě. Já mám oblíbené herce, ale on mezi nimi není." odpověděla její mamka a dívala se na reakci Iny. Ona mezi tím zlehka zčervenala, ale vzápětí se zamračila.

,,No, na můj vkus je trochu starší a sláva mě moc nezajímá. Navíc chci být celý život s tebou a užívat si každý den." řekla Ina.

Její máma se usmála a řekla: ,,Tak přece se ti líbí. Já neříkám aby si s ním byla, jen je skvělá příležitost."

,,Jaká příležitost?" zeptala se udiveným hlasem Ina.

,,Poznávat nové lidi. A koukej, už je hodně hodin, musíme jít." řekla její mamka a brala si klíče od pokoje a další drobnosti.

Ina pohlédla na svoji mamku velmi nechápavě, ale pokrčila rameny a šla za ní. Hlavou se všechno motalo, i když Paříž byl její sen, teď se z toho stávala noční můra a chtěla už domů. Ale teď musí přežít tu večeři.

Pomalu sešli schody hotelu a čekali před vchodem, za několik málo minut přijel Jason v tmavě modrém autě. Jason se úsmíval až se Ině podlomili mále kolena, ale snažila se vypadat úplně v klidu.

,,Nastupte. Mám rezervaci v jedné restauraci." řekl Jason. Jeho čeština byla taková nemotorná, ale bylo hezké jak se snaží. Ina se jen lehce usmála. Nechala svoji mamku jít první, Ina se moc do auta nehrnula.

Celou cestu nikdo nepromluvil, bylo to velmi strašidelné a tajemné, Ina se dívala z okna smutným pohledem.

Když přijeli k restauraci, byli obě v úžasu. Byla to čtyřhvězdičková restaurace a Ina hned vyhrkla: ,,To si nemůžeme dovolit!"

,,Zvu vás." řekl Jason s úsměvem.

Ina se také pousmála, ale držela se, aby se ji nepodlomili kolena. Naštěstí večeře proběhla celkem v klidu, jen pár vět proběhlo a většinou mluvila Inina mamka.

,,Je mi to trapné, ale ani jsem se nezeptal na vaše jména." pousmál se Jason.

,,Já jsem Lena, maminka moji dcery Iny." ukázala na Inu a mrkla okem.

,,Krásná jména, Ina a Lena. Určitě na vás nikdy nezapomenu." řekl Jason a pootevřel pusu jako by chtěl ještě něco dodat.

,,Děkujeme za večeři, byla dobrá. Moc dobrá." řekla rychle Ina a oddychla si, že to řekla dobře i bez koktání.

,,Bylo mi mstí, tedy ctí." řekl Jason a celý zrudl, poté se začal smát a k němu se přidali jak Lena tak Ina.

,,Z toho si nic nedělej, mě se to stává pořád." smála se Ina, ale pak se zasekla. Její mamka se na ni podívala a Ina nahlas polkla. Rozloučili se Jasonem a pomalu šli do hotelu. Ina se ještě ohlédla naosvícenou Eiffelovu věž a s úsměvem na rtech se přidala k Leně. Zbytek noci si povídali a smáli, dokud neusnuli.

Pokračování jako vždy ve stejný čas...